Bezpečné toalety ve vězení nejsou fikce.

Dostával Bierut stejné množství toaletního papíru jako dnešní odsouzení? Mohl se Władysław Siła-Nowicki sprchovat, kdykoli chtěl, a tekla mu teplá voda? Kde lze ve vězeňské umývárně ukrýt zbraň? Jaké jsou právní požadavky na sanitární koutky? A jak navrhnout vězeňskou toaletu tak, aby ji odsouzení nemohli použít v rozporu s jejím účelem?

Vybavení vězeňských toalet v průběhu let.

Nejstarší dosud fungující věznice v Polsku se nachází v Rawiczi, kde jako nápravné zařízení slouží již od roku 1819 v prostorách opuštěného kláštera menších bratří františkánů. V průběhu let toto vězení měnilo své zaměření – zpočátku bylo určeno pro politické vězně, později zde byli vězněni komunisté včetně Bieruta, Nowotka, Findera či Buczka. Během stalinistického období pak věznice „hostila“ takové významné Poláky, jako byli Kazimierz Pużak, Stanisław Skalski, Wiesław Chrzanowski, Władysław Bartoszewski, Kazimierz Moczarski, Wojciech Borzobohaty, Władysław Siła-Nowicki a mnozí další.

Jaké změny nastaly ve vybavení toalet ve věznicích?

• V 80. letech 20. století tekla z vězeňských kohoutků pouze studená voda; navíc až do roku 2012 bylo bez teplé vody 9 tisíc cel (z přibližně 22 tisíc).
• Od roku 1990 dostávali odsouzení jeden holicí strojek měsíčně. Tento počet se změnil na 2 kusy měsíčně až v roce 2014, a to v reakci na četné stížnosti vězňů na rezavění nejlevnějších žiletek již několik dní po jejich obdržení.
• V roce 1973 dostávali odsouzení 100 gramů jádrového mýdla měsíčně, na šampon (100 ml měsíčně) mají nárok teprve od roku 2014.
• V roce 1990 začali odsouzení dostávat toaletní papír – 1 roli měsíčně, díky čemuž přestali používat noviny a vězeňské knihovny už nemusely podle předpisů kontrolovat, zda ve vrácených knihách nechybí stránky.
• V roce 2014 byl příděl zvýšen na 2 role toaletního papíru měsíčně. Tato změna stála polskou vládu celých 387 tisíc zlotých ročně. Podle odsouzených je však toto množství stále nedostatečné a vystačí nanejvýš na 3 týdny.
• V roce 1997 zakotvil polský trestní výkonnostní zákoník (Kodeks karny wykonawczy) v článku 110 § 2 minimální standard podlahové plochy vězeňské cely. Norma 3 m² patří k nejnižším v Evropě. Pro srovnání lze uvést, že v Norsku, Irsku, Nizozemsku a Řecku činí tato plocha 10 m². V Itálii a Belgii je to 9 m², v Chorvatsku 8 m², v Německu 7 m² a ve Španělsku, Rumunsku či Bulharsku 6 m².
• Teprve v roce 2014 se podařilo vyřešit problém přeplněnosti v téměř všech nápravných zařízeních v Polsku. Vězeňská služba si však nemohla dovolit stavební oddělení sanitárních koutků, což v praxi znamenalo, že toaletu od zbytku cely odděloval pouze závěs.

Upozornění: Vězeňská služba neměla přesné údaje o počtu cel, které disponovaly něčím víc než jen kusem látky, odhadovala však, že šlo o méně než polovinu. Přesná data měla k dispozici pouze ohledně sprch instalovaných přímo v celách (bylo jich přesně 509 na 22 tisíc cel).

Vězeňská hygiena a vybavení koupelen dnes.

V Polsku existovalo podle údajů z prosince 2018 celkem 81 věznic, pod které navíc spadalo 52 vnějších oddělení. K výkonu trestu odnětí svobody a vazby sloužilo také 39 vazebních věznic. Tyto kapacity dokázaly pojmout o něco více než 80 tisíc osob. Počet uvězněných (odsouzených a vazebně stíhaných) dosahoval lehce přes 72 tisíc. Ze zákona činí minimální obytná plocha cely připadající na jednoho odsouzeného
3 m².

Ve výjimečných situacích lze vězně umístit do cely o ploše menší než 2 m². V takových celách by se měla nacházet toaleta. Odsouzení si však stěžují, že část sanitárních koutků v celách stále nemá plné stavební oddělení a ve společných umývárnách chybí individuální sprchové kouty, k jejichž zajištění zavazuje rozsudek Evropského soudu pro lidská práva z 15. prosince 2015. Na celou situaci se koncem roku 2018 zaměřil polský veřejný ochránce práv (Rzecznik Praw Obywatelskich).

Zjištěné výsledky byly znepokojivé. Celkem 666 sanitárních koutků stále postrádalo plné stavební oddělení a v 78 umývárnách nebyla k dispozici samostatná sprchová stání. Proces zajištění minimálního soukromí při osobní hygieně osob zbavených svobody tak stále nebyl dokončen. Polský ombudsman (RPO) se staví kriticky také k uspořádání, kdy je jediné umyvadlo v cele situováno mimo sanitární koutek, v prostoru nechráněném před zbytkem cely.

Bezpečná toaleta ve vězení není fikce.

Článek 110 § 4 polského trestního výkonnostního zákoníku definuje základní zásady, jimiž je nutné se řídit při umisťování odsouzeného do obytné cely. Zohledňuje se zejména nutnost předcházet sebepoškozování a páchání trestné činnosti během výkonu trestu. Právě z tohoto důvodu není výběr sanitární techniky a zařizovacích předmětů vůbec snadný ani přímočarý.

V roce 2019 zveřejnil polský Nejvyšší kontrolní úřad (Najwyższa Izba Kontroli) – ústřední a nezávislý orgán státní kontroly s posláním strážce veřejných financí – výsledky prověrky provedené v polských věznicích. Ze zprávy vyplývá, že počet dokonaných sebevražd od roku 2017 každoročně přesahuje 20 případů. O sebevraždu se pokusí více než 150 osob ročně a demonstrativních sebepoškozujících incidentů, které mají povahu sebevražedného pokusu, avšak bez reálného úmyslu vzít si život, bylo v roce 2019 zaznamenáno téměř 200. V roce 2017 činil počet napadení příslušníků vězeňské služby 112 incidentů, v roce 2018 pak již 148.

Vězeňská služba, dodavatelé nábytku do cel i výrobci sanitárního vybavení pro věznice a nápravná zařízení tak stojí před zásadní výzvou – dodat takové výrobky, které odsouzení nebudou moci zneužít k jinému než stanovenému účelu.

Antivandalová sestava Faneco instalovaná v moderní vězeňské cele.

Vybavení vězeňských toalet – vynalézavost odsouzených nezná mezí.

Život za mřížemi nutí vězně přizpůsobit se panujícím podmínkám a zákonitostem, což u nich ve velké míře rozvíjí improvizaci. Ty nejčastější nápady na výrobu zbraní si dokáže představit každý: střepy z rozbitého zrcadla, rozbité keramické umyvadlo a mnohé další. Věděli jste však, že odsouzení v průběhu let dokázali vyrobit i takové předměty jako:

1. Boxer z kusu drátu omotaného koupelnovým závěsem,
2. Bič vyrobený z dřevěné násady se žiletkami na provázku,
3. Improvizovanou zbraň typu brokovnice z kovových noh postele se střelivem ze zápalkových hlaviček, AA baterií a poškozených žárovek,
4. Těžký obušek, tedy ponožku naplněnou sutí a kameny; nunčaky z noh od stoličky a prostěradla,
5. Kuši sestavenou ze zubních kartáčků, gumiček a kousku provázku.

Jedním z hlavních úkolů dozorců je minimalizovat příležitosti k poškozování zařízení a ke zneužívání předmětů denní potřeby k výrobě zbraní. Zde přicházejí na řadu specializovaná řešení od výrobců prvků pro vězeňství, kteří možnost destrukce eliminují již ve fázi samotného konstrukčního návrhu.

Improvizované zbraně vyrobené odsouzenými ve vězeňských podmínkách.

Bezpečnost garantují jedině monolitické ocelové doplňky pro vězeňské toalety!

Výroba zbraně je jedna věc, její úkryt však věc druhá. Vězni k tomuto účelu využívají nejrůznější místa: sifony, spáry v omítkách či obkladech, pisoáry, umyvadla s revizními otvory nebo odtoky v umývárnách – na těchto místech ukrývají také léky a omamné látky. Zásadním preventivním opatřením je proto příprava toalet a koupelen takovým způsobem, aby jejich poškození nebo využití k pašování kontrabandu bylo vyloučeno. To si žádá volbu ucelených a systémových řešení.

Jak funguje antivandalová řada pro vězeňství?

Vývoj ucelené řady produktů určených do vězeňských cel vyžaduje podrobné konzultace s právními výklady norem i se správci vězeňských objektů. Nejhodnotnějším zdrojem poznatků je však kontakt s bývalými odsouzenými, který umožňuje nahlédnout na celou problematiku jejich očima. Právě oni totiž nejlépe vědí, co všechno může na toaletách a v umývárnách představovat bezpečnostní hrozbu.
Přesně na tomto základě vznikla naše antivandalová kolekce nerezových zařizovacích předmětů.

• Nerezová nerozbitná zrcadla,
• Nerezové turecké toalety vyrobené z oceli se zaobleným tvarem, který znemožňuje jakýkoli úkryt předmětů uvnitř. Navíc disponují zaoblenými hranami a jsou pevně ukotveny.
• Nerezové pisoáry a klozety,
• Nerezové toaletní mísy pro bezbariérový přístup 
• Speciální kombinované sestavy integrující umyvadlo a klozet,
• Bezdotykové vodovodní baterie 

Antivandalová nerezová sestava Faneco vyvinutá pro nápravná zařízení

Nerezové vybavení toalet: další krok k vyšší bezpečnosti.

Vězni, kteří se rozhodnou ukončit svůj život, volí různé způsoby – po léta se pokoušejí oběsit na koupelnových háčcích či rámech lůžek nebo si podřezat žíly pomocí vybavení cely. Výrobci specializované techniky na tyto situace reagují vývojem nových řešení se zaměřením na to, jak zajistit bezpečný provoz v celách a vězeňských umývárnách.

Zajímavým příkladem jsou koupelnové věšáky s bezpečnostním sklápěcím mechanismem, který se při nadměrném zatížení vahou okamžitě uvolní. Jde o přímočaré zařizovací předměty, které znemožňují pokus o sebevraždu i využití prvku k výrobě zbraně. Podobných řešení je však v praxi stále nedostatek.

Rozpočet není překážkou.

Z průzkumů i technické praxe vyplývá, že nerezové antivandalové vybavení – ačkoli se pořizovací cenou liší od základních keramických sérií – prokazatelně zajišťuje bezpečnost odsouzených i příslušníků ostrahy. Mnoho zařízení se již rozhodlo pro spolupráci se společností Faneco v rámci modernizace stávajících věznic i nově budovaných cel předběžného zadržení na policejních služebnách. Další realizace jsou naplánovány na nadcházející rok.

Nezapomínejte, že investiční oddělení Faneco úzce spolupracuje s generálními dodavateli projektů nápravných zařízení, vazebních věznic, výchovných ústavů, pozorovacích cel, cel se zvýšeným dohledem i uzavřených psychiatrických oddělení.